Ze života naší Arči
Uplynul týden mého pobytu v nové rodince. Tak a dneska mne ty velcí šakal
a šakalice vytáhli na dlouhatánskou procházku. Pravda nejdříve to začalo
tím, že mne pošplíchali nějakým sajrajtem prý aby se do mne
nekouslo nějaký zvíře. A dobře udělali.
Po cestě jsme potkali Kenyho , co jsem ho pěkně v pondělí (dnes je sobota) prohnala - sice je větší,
ale o týden mladší. Myslela jsem si totiž že je to jeden z mých brášků.
A tak jsem dala pěkně do těla.
Keny je ten pesan u holčičky.
Na procházku s náma šel ještě kamarád Cesar.
Tady mne učili nějaký povel - jo bylo to SEDNOUT.
A docela mi to šlo.
No nevím po těch miliónech kroků co jsem musela ujít si ti dva šakali dali tohle. Brrrr. Nějaká rezavá voda. Ještě že mně dali čistou.
No a takhle mne to zmohlo.
A tady jsou moji kamarádi z našeho baráku.
César
Fanynka
Psí máma Chelsea
a člověčí máma Radka
Poslední společná fotka s Barčou a bráškou.
A vyrážíme na cesty. Ach mámy, kampak mne to vezou ?
A tady je náš mazlíček už v novém domově.
Poslední úprava 19.06.2003 |
TKsoft © 2003 |